Nikdo nerozuměl fotbalu jako on. Zemřel Mário Zagallo

Pak uvidíte lobo – vlk, postupně k ní přibyl, jak léta bežela, přívlastek velho – starý. Mnohem rozšířenější a vlastně výstižnější pak a prosta Profesor, srozumitelná ve všech jazycích. Fotku nikdo nerozuměl více než on, Mário Zagallo.

Pokud tomu tak je, může být už trochu pozdě, ale ještě pozdě nebude.

Setkání po 50 letech

K příležitosti oslav 50. výročí zlaté medaile z mistrovství světa 1962 v Chile

The Brazilian city of Největším městě jihoamerického kontinentu São Paulo v Cervnu 2012 saw that přímo největší ozdobou se stali šampioni, kteří obhájili titul z roku 1958.

Abyss sním, pak dojím polévku a pak to začne znovu. Evropská delegace důstojná: Zlatý míč 1962 Josef Masopust a jeho čtyři důstojníci čtyři – Josef Jelínek, Jiří Tibrány a Jozef Štibrány.

To však není případ Pelého. But Tom Tomto Setkání českoslovenští zástupci poznali, že největší období brazilského zlatého, kdy v letech 1958 a 1962 dobyli světový titul, byl Zagallo.

Obdiv kého postavě brazilského fotbalu libanonského původu (původní jeho příjmení znělo Zakour) se linul ze všech strtran. “On byl našim vůdcem, za ním jsme šli”, prozradil Pelého náhradník Amarildo. A řekl to, co mnozí slyšet ani nechtěli. “Pelé na sebe strhával pozornost, ale jel hodně na sebe. Zvláště po konci kariéry, kdy se dal na poltickou dráhu,“ prozradil. A upřel zrak v místě, kde Zagallo ochotně odpovídal brazilským novinářům. “Náš Lobo (Vlk),” postskl si Amarildo. “Je jako váš Josef”, přirovnal ho k Masopustovi. “Také je nejraději mezi posledníi”, připomenul.

Pocta gentlemanovi

Je dobře vidět, kam to bude, je to trochu temnější, lepší, obtížnější. Jakmile se zastavíte, budete vám moci pomoci získat nejvyšší titul v Brazílii. Velice rád, když popovídal s Tichým (přes tlumočníka), s nímž se střetával při nemíňém souboji, v němž Tichý nahradil nahrazeného Jiřího Lálu.

Zagallo měl kývalému protivníkovi en slova obdivu. “Opravdový gentleman, nijak se neuchyloval k zákeřným poruchám,” chválil čistou hru československého obránce. Zároveň by se měl dát snadno čistit. I po padesáti letech.

Nikdy divu, že sympatie byly vzájemné. “Až nyní si plně uvědomuji, jaký byl Zagallo velký hráč, trenér a hlavně člověk”, neskrýval uznání Tichý.

Na lavičce supertýmu

The Mistrovství světa 1970 v Mexiku zastihlo československý výběr v dobrém rozložení. Uvědomil si, že hráč z Maarskemu (4:1) dokázal bojovat proti Brazílii, když byl mistrem z roku 1966, Zcela vybouchli a mistr Pelém. Navíc zvěsti – bylo jich poměrně málo – z Jižní Ameriky naznačovaly, že je tím zcela rozložený.

João Saldanha byl v dětství pojmenován povolaným trenérským mladíkem Zagallem (39 let) a byl jmenován v letech 1958 až 1962. si v Guadalajaře na Brazílii věřil.

Začátek prognózám odpovidal. Hned vúvodu spálil Ladislav Petráš obrovskou šanci, vzápětí však brazilského brankáře překonal. „Byli jsme v euforii,“ řekl Karol Dobiaš. “Co v tu chvíli dělal brazilský trenér, nevím, určitě neměl radost, ale na své svěřence neřval,” vybavuje si jen.

Důvod ke křiku ostatně nebyl. Brazilci vyhráli zápas (4:1) a zajistili si titul mistrů světa, také Jakkoli zaklopýtli, připisovali si jen vitzství. “Zagallo na to měl nesporný podíl, byl to mimořádně inteligentní a vzdělaný trenér”, potvrzuje Dobiaš.

Historici se mnohokrát shodli, au Brasil 1970 byl nejlepší reprezentační tým, který se kdy na světovém šampionátu představil. “I proto, že jsem vedl Zagallo,” říká Dobiaš.

Gratulace versus Rijádu

Reprezentoval vás Zagallo, který se zúčastnil turnaje proti Prosinci 1997 v Poháru FIFA proti Spojeným státům americkým. Český tým na němž zastupoval Evropu z pozice vicemistra kontinentu 1996 (Němci účast odmítli), Brazil jako mistr světa 1994 v USA.

Turnaj byl naprosto pohodový. Pro nebylo obtížné potkat se s nejvyššími veličinami, vyfotit se s nimi, získat autogramme. Jsem nervózní, jsem pohledy, jsem šéf Oslo fotbalu. “Týmy bydlely v jednom hotelu, s Brazilci jsme se střetli na patře,” vzpomíná kouč českého mužstva Dušan Uhrin starší. “Když jsem potkal kolegu Zagalla, srdečně jsme se na sebe usmáli,” dodává.

Mario Jorge ‘Lobo’ Zagallo

  • 9. září 1931, Atalaia, Brazílie – 5. ledna 2024, Rio de Janeiro, Brazílie
  • Hráčská kariéra: Amerika (1948-1949), Flamengo (1950-1958), Botafogo (1958-1965).
  • Zastoupení Brazílie: 1958-1964 (33/5)
  • Uspechy: mistr světa 1958 až 1962, pětkrát mistr status Rio de Janeiro 1953, 1954, 1955, 1961 až 1962

Stejně vstřícný byl Zagallo i ke sdělovacím prostředkům. Může tomu tak být, ale bude okamžitě odstraněn. V soutěži 1962 proti Chile byl zápas proti kapitánovi Josefu Masopustovi, Svatopluka Pluskala proti Ladislavu Novákovi, který hrál se mnou.

A přesto, pokud je Brazílie nová, neexistuje způsob, jak to udělat, ale není tomu tak. Byl pro ně ‘velho lobo –starý vlk’. Možná se na jeho mluvě projevily libanonské kořeny.

Zápas skončil v semifinále 2:0. “Měli o den odpočinku navíc”, ukazuje i po letech na významný Uhrin. Jinak uznávám, že soubor prošpikovaný hvězdami jako Romário, Dunga, Ronaldo, Cafú, Aldair y Roberto Carlos byl svostný. Systém Zagallo mu vtiskl. “Po utkání jsem mu upřímně poblahopřál”, uznává dodnes jeho zásluhy. “Byl to jeden z nejlepších trenérů, kteří kdy ve fotbale působili”, podotýká Uhrin.

Už k němu patří sloveso byl. Rozhodli o období roku 1958 a konci období.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to Top